Obec jsou
hlavně lidé.

Pro občany s trvalým pobytem v obci je ve skutečnosti 3,5. Obec totiž každému vlastníkovi nemovitosti, který zde má trvalý pobyt, nemá vůči obci dluhy a je připojený na kanalizaci tam, kde je dostupná, vrací 30 procent zaplacené daně formou příspěvku na údržbu nemovitosti a jejího okolí. Stačí o něj jednou za rok požádat.

Žádosti se přijímají jako každý rok od začátku října do konce ledna a příspěvek se vyplácí do konce dubna. Letos je možné žádat od 5. října 2026, a to buď elektronicky přes Portál občana na portal.palkovice.cz, nebo osobně na obecním úřadě v pokladních hodinách. Loni o příspěvek požádala zhruba polovina těch, kteří na něj mají nárok, a obec jim vrátila 1,5 milionu korun. Druhá polovina o něj nežádá, přestože může.

Plný koeficient 5 tak platí především ti, kteří v obci nemovitost vlastní, ale nebydlí zde: majitelé chat, rekreačních objektů a pozemků držených jako investice. Používají obecní cesty, osvětlení i zimní údržbu stejně jako ostatní, ale obec za ně nedostává podíl na sdílených daních, který stát vyplácí pouze za přihlášené obyvatele, a to přes 20 tisíc korun ročně na každého. Vyšší daň tento rozdíl alespoň částečně vyrovnává.

Daň z nemovitosti je zároveň jedinou daní, která zůstává celá v obci, a jedinou, o jejíž výši obec sama rozhoduje. Ročně se na ní vybere zhruba 10 milionů korun, po vyplacení příspěvků zůstane obci přibližně 8,5 milionu. Platí se z nich vyhrnování sněhu, letní sečení, úklid, veřejné osvětlení, opravy cest a stavba chodníků – tedy věci, které slouží přímo nemovitostem, ze kterých se daň vybírá, a zároveň zvyšují jejich hodnotu.

Kdyby se koeficient snížil např. na 2, vybrala by obec přibližně 4 miliony korun a současný příspěvek by ztratil smysl. Ročně by tak měla o 4,5 milionu korun méně, za jedno volební období o 18 milionů. Tyto peníze by pak chyběly právě na služby a investice (např. bydlení pro seniory), které se z této daně financují.

A ještě jedno srovnání. Za posledních patnáct let, kdy v obci vyšší koeficient platí, vzrostla cena stavebních pozemků v Palkovicích přibližně desetinásobně a cena domů čtyřnásobně. Daň z nemovitosti se za stejnou dobu zvýšila méně než trojnásobně. V poměru k hodnotě nemovitostí je tedy dnes nižší než před patnácti lety.

Číslo je veřejné, takže začněme jím. Obec má úvěry ve výši zhruba 207 milionů korun, tedy necelých 59 tisíc korun na obyvatele. Ke konci loňského roku to bylo 150 milionů. Letos přibylo 45 milionů na nákup areálu bývalého družstva a pozemku v centru obce naproti úřadu pro budoucí občanskou vybavenost, 5 milionů na dofinancování chodníků a zbytek tvoří překlenovací úvěr na předfinancování dotace na komunitní centrum a chodníky, který obec splatí, jakmile dotaci dostane. Je to nejvíc v okolí. A obec si za tímto rozhodnutím stojí, protože za ním stojí rozvaha, ne náhoda.

Úvěr je jen jeden ze tří zdrojů, ze kterých se v Palkovicích staví, a je z nich ten nejmenší. Z každé koruny investované od roku 2010 byla půjčená přibližně čtvrtina. Zbytek šel z vlastních příjmů obce a z dotací, které obec umí získávat: za minulé volební období získala přes 93 milionů, na zateplení školy má přiznaných zhruba 50 milionů a na komunitní centrum dalších 40 milionů. Na dotacích tak obec získala víc, než si půjčila.

A proč si vůbec půjčovat? Protože stavět za půjčené peníze bylo v posledních letech levnější než na stavbu šetřit. Ceny stavebních prací vzrostly od roku 2015 o polovinu, tedy v průměru o více než čtyři procenta ročně. Úrok, který obec platí, se odvíjí od mezibankovní sazby PRIBOR a byl ve stejném období v průměru nižší. Kdo v roce 2015 odložil stavbu za deset milionů, aby si na ni našetřil, zaplatí za ni dnes patnáct. Kdo si na ni půjčil a postavil ji hned, zaplatil deset a k tomu úroky, které byly po většinu této doby nižší než růst cen. Obec, která má miliony na účtu a nestaví, o ně ve skutečnosti každý rok zčásti přichází, jen to v účetnictví není vidět.

Výsledek je vidět v číslech. Obec vlastní majetek za zhruba 880 milionů korun, tedy čtvrt milionu na každého obyvatele. To je nejvíc ze všech obcí i měst v okolí. Ve Frýdku-Místku připadá na obyvatele 104 tisíc, ve Frýdlantě nad Ostravicí 111 tisíc. A když se od majetku Palkovic odečtou úplně všechny závazky, zůstává na každého obyvatele 174 tisíc čistého. Ve Frýdku-Místku je to 90 tisíc, ve Frýdlantě 93 tisíc. Palkovjan má tedy i po započtení celého dluhu téměř dvojnásobný podíl na obecním majetku než obyvatel obou měst a více než obyvatel Bašky, Dobré nebo Kozlovic. Sousedé, kteří si nepůjčili a šetřili, mají na obyvatele zhruba poloviční majetek.

Za dluhem nestojí provoz ani běžné výdaje, ale nákup strategických nemovitostí a stavby, které v obci stojí a slouží: kanalizace, tělocvična, obecní úřad s ordinacemi, opravená prodejna, kilometry chodníků nebo rozšířená kapacita školky. Od roku 2010 vzrostl majetek obce téměř třikrát a čistý majetek po odečtení všech dluhů více než dvakrát. Frýdek-Místek i Frýdlant za stejnou dobu narostly o pětinu.

Pokud to převedeme do běžného života, tak poměr úvěrů k majetku obce odpovídá domu za 8,8 milionu s hypotékou 2,1 milionu. Obec kromě předfinancování dotací nemá žádný krátkodobý úvěr ani kontokorent, všechny úvěry jsou dlouhodobé a splácejí se podle splátkového kalendáře.

Zároveň platí, že takový dluh částečně svazuje ruce a je nutné vybírat. Když z loňského výběrového řízení vyšla cena na velkou přestavbu školy s nástavbou, znamenala by další velký úvěr. Obec do toho nešla a projekt zmenšila na to nejpotřebnější. Nadcházející roky proto nebudou o dalších velkých půjčkách, ale o splácení, dokončování rozpracovaných projektů a o tom, aby se stavělo tam, kde se podaří získat dotaci či jiný zdroj financování (např. pro výstavbu pro seniory a rodiny s dětmi či sportovní zázemí v obci).

Nejen v plánu. Obec na tom pracuje už několik let. O bydlení pro seniory a mladé rodiny se mluví snadno. Rozdíl mezi plánem a skutečnou přípravou je ale v tom, jestli má obec kde stavět, podle čeho připravovat projekt a z čeho zaplatit jeho přípravu. Palkovice dnes mají všechny tři předpoklady.

Nejdříve obec koupila areál bývalé pekárny, potom směnou získala pozemek vedle obecního bytového domu čp. 414 a letos přikoupila areál bývalého zemědělského družstva. Dohromady jde o zhruba dva a půl hektaru, tedy plochu větší než tři fotbalová hřiště. Všechno jsou to bývalé hospodářské areály nebo dnes málo využívaná a zanedbaná místa přímo uvnitř obce. Vhodných pozemků je v Palkovicích málo, jsou drahé a možnost koupit takto velký areál se objeví možná jednou za generaci. Bez vlastních pozemků se přitom jakýkoliv plán na obecní bydlení velmi těžko posouvá dál.

To, že jde o staré areály, je důležitější, než se možná na první pohled zdá. Nové bydlení nebude vznikat na loukách nebo polích na okraji obce. Palkovice se nebudou dál zbytečně roztahovat do krajiny a nebude potřeba budovat od začátku nové cesty, kanalizaci nebo vodovod. Využijí se plochy uvnitř zastavěného území a zároveň se postupně promění místa, která dnes obci příliš neslouží. Palkovice mají zůstat vesnicí, a to podle nás znamená růst především dovnitř, ne ven.

Všechny tři plochy jsou určené pro bydlení, zejména pro mladé rodiny a pro seniory, kteří už nechtějí nebo nemohou udržovat celý rodinný dům, ale zároveň se nechtějí stěhovat pryč z vesnice. U bytového domu čp. 414 obec počítá s menším domem pro seniory, ideálně ve spolupráci s poskytovatelem mobilní pečovatelské služby, aby zde mohli lidé zůstat mezi svými i ve chvíli, kdy už budou potřebovat větší pomoc.

Další krok už běží. Obec získala dotaci na architektonicko-urbanistickou studii celého území a letos se na ní začne pracovat. Studie má určit, co kam patří, kolik bytů se na jednotlivých plochách dá rozumně postavit a v jakém pořadí postupovat, aby se celé území rozvíjelo promyšleně a ne po jednotlivých nesouvisejících částech.

Poctivé je ale říct i druhou polovinu. Ze studie se teprve musí stát projekt, z projektu stavební povolení a na samotnou výstavbu bude potřeba najít peníze. Při současné finanční situaci obce to znamená hledat především vhodné externí a dotační zdroje financování. Je to práce na etapy na několik let, ne něco, co se dá postavit během jednoho roku nebo jednoho volebního období.

Bydlení pro seniory a mladé rodiny tak v Palkovicích není jen obecná myšlenka. Je to už dnes rozpracovaný záměr s koupenými pozemky, připravovanou studií a jasně stanoveným účelem. A právě v tom je rozdíl mezi tím, o čem se pouze mluví, a tím, na čem se už skutečně pracuje.

Protože hospoda je soukromé podnikání a obec nikoho nemůže přinutit, aby ji otevřel a hlavně aby ji dlouhodobě uživil. To je jádro věci a nemá smysl ho obcházet.

Úplně bez možnosti někam zajít ale obec není. Restaurace pod Habešem vaří přes týden polední menu a o víkendech se zde konají soukromé i veřejné akce. Čtyři dny v týdnu má otevřeno také restaurace na Myšák Western Ranch. Sezónně otevírá Hospůdka Na hřišti. A v budově obecního úřadu funguje kavárna Mango, kterou obec podpořila a ze které se postupně stává stále oblíbenější místo, kam se dá zajít na oběd, zákusek, kávu i pivo. Pokud ale máme na mysli klasickou hospodu, kam si člověk večer zajde „na jedno“ jako dřív, tak takové místo nám v obci opravdu chybí.

Ubývání hospod ale není jen problém Palkovic. Je to celostátní změna, za kterou stojí více věcí najednou. Lidé dnes za prací často dojíždějí, najedí se cestou nebo v práci a večer už nemají takovou potřebu jít do hospody. Přísnější přístup k řízení po alkoholu odradil část těch, kteří dříve do hospody přijeli autem. Výrazně zdražilo pivo, energie i mzdy, takže hospodský musí prodat mnohem víc než dříve, aby vůbec zaplatil provoz. Kouřit se uvnitř nesmí, což část někdejších štamgastů také odvedlo. A změnil se i způsob, jakým lidé tráví volný čas. Část společných posezení nahradily obrazovky, streamovací služby a sociální sítě a večer se dnes častěji tráví doma. Na malé vesnické hospody to dopadá nejvíce, protože byly vždy závislé právě na pravidelných hostech.

Co ale obec udělat může, je vytvořit pro restauraci vhodné podmínky a připravit kvalitní prostor. A na tom pracujeme. Obec dlouhodobě připravuje nový kulturní dům v centru, jehož součástí má být plnohodnotná restaurace se sálem, tedy místo, kam bude možné zajít na oběd i na pivo a zároveň zde uspořádat zábavu, ples nebo rodinnou oslavu. Obec může vybudovat a následně pronajmout zázemí, které by si soukromý provozovatel na vesnici jen obtížně stavěl sám, protože návratnost takové investice je velmi nejistá. Ať pak restauraci provozuje kdokoliv, bude mít kde. Menší zázemí pro setkávání vznikne také v připravovaném komunitním centru.

Že o podobná místa zájem je, ostatně ukazuje i Mango. Když obec připraví dobrý prostor, může ho někdo naplnit životem. V dotazníku ke strategickému plánu byla navíc nabídka stravování zdaleka nejčastěji zmiňovanou věcí, která lidem v obci chybí. Obec o tom ví a je to jeden z hlavních důvodů, proč je restaurace důležitou součástí připravovaného kulturního domu.

Hlavním důvodem jsou rostoucí náklady na likvidaci odpadu, především poplatek za jeho ukládání na skládku. Ten se podle zákona o odpadech postupně zvyšuje: v roce 2021 činil 800 korun za tunu, letos je to 1 600 korun a do roku 2029 vzroste na 1 850 korun. Za pět let se tedy zdvojnásobil. Je to záměr státu, cílem je, aby co nejméně odpadu končilo na skládkách a co nejvíce se ho dále využívalo. Obec výši tohoto poplatku ovlivnit nemůže.

K tomu se přidává ještě druhá věc. Určité množství směsného komunálního odpadu může obec uložit na skládku za zvýhodněnou cenu, ale pouze do stanoveného množství na jednoho obyvatele. Tento limit se každý rok snižuje. Čím více směsného odpadu v obci vytvoříme, tím dříve zvýhodněné množství vyčerpáme a tím více pak stojí jeho likvidace.

Poplatek přitom neplatí jen za vyvezení popelnice před domem. Hradí se z něj také svoz a zpracování tříděného odpadu z kontejnerových stanovišť a provoz sběrného dvora. Ten mají občané v ceně poplatku, takže například za odevzdání věcí, které se do běžné popelnice nevejdou, už nic dalšího neplatí.

V Palkovicích činí poplatek 720 korun za osobu a rok. Zákon přitom umožňuje obci stanovit jej až na 1 200 korun. Ani současných 720 korun ale skutečné náklady nepokryje. Svoz odpadu, jeho zpracování a likvidace i provoz sběrného dvora stojí více, než se od občanů na poplatku vybere, a zbývající část proto obec dál hradí ze svého rozpočtu.

Stočné se skládá ze dvou hlavních částí. Menší část tvoří náklady obce na provoz vlastní kanalizace a ty se rok od roku mění jen mírně. Větší část tvoří platba za odvádění a čištění odpadní vody, kterou obec předává do systému Severomoravských vodovodů a kanalizací. A právě tyto náklady postupně rostou. SmVaK od letošního ledna zvýšil cenu samotného stočného o 4,22 procenta, především kvůli rostoucím nákladům na provoz, opravy a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Obec je v tomto případě podobně jako ostatní odběratelé závislá na ceně stanovené provozovatelem.

Stočné přitom není částka, kterou by si obec mohla určit podle toho, kolik peněz zrovna potřebuje. Patří mezi regulované ceny a do jeho kalkulace mohou vstupovat pouze náklady související s odváděním a čištěním odpadních vod. Peníze vybrané na stočném tedy neslouží k financování jiných obecních výdajů.

V našem případě navíc obec nemůže cenu jednoduše držet uměle nízko tím, že by rozdíl dlouhodobě doplácela z obecního rozpočtu. Kanalizace byla budována s využitím dotací a jednou z podmínek je nastavení ceny tak, aby náklady na odvádění a čištění odpadní vody nesli její uživatelé.

Stočné v Palkovicích letos činí 69,98 Kč za kubík včetně DPH. Spolu s vodným od SmVaK tak domácnost zaplatí za kubík odebrané vody a následné odvedení a vyčištění 144,07 Kč. To odpovídá letošní souhrnné ceně SmVaK pro zákazníky na Frýdecko-Místecku a v dalších obsluhovaných částech kraje. Hranice, kterou Státní fond životního prostředí pro Moravskoslezský kraj v roce 2026 označuje jako sociálně únosnou, činí 173,52 Kč za kubík. Jsme tedy přibližně o třicet korun na kubíku pod ní.

Cenu stočného schvaluje zastupitelstvo a obec každý rok zveřejňuje také její kompletní kalkulaci. Každý si tak může dohledat, z čeho se výsledná částka skládá a za co se vybrané peníze používají.

Obec měla na roky 2025 a 2026 připravený velký projekt: snížení spotřeby energie a k tomu nástavbu, která by školu rozšířila o odborné učebny. V roce 2025 proběhlo výběrové řízení a cena z něj vyšla tak vysoko, že by ji obec musela dofinancovat dalším velkým úvěrem.

Ve stejné době se objevila příležitost koupit areál bývalého zemědělského družstva za 43 milionů korun. Obec ho koupila a chce z něj do budoucna udělat místo pro bydlení, hlavně pro mladé rodiny a pro seniory, kteří už nechtějí udržovat celý dům, ale zároveň se nechtějí stěhovat pryč z obce. Takový areál se v obci prodává jednou za generaci. Školu je naopak možné rekonstruovat po etapách.

Projektová dokumentace se proto teď přepracovává na menší rozsah, aby se v první etapě udělalo to nejpotřebnější. Budova je stará zhruba pětadvacet let a byla postavená podle tehdejších standardů, takže škola dnes zbytečně draho topí. V upraveném projektu je výměna oken, zateplení fasády, nové osvětlení, rekuperace ve třídách a přechod na vytápění tepelnými čerpadly z vrtů. Součástí projektu jsou také nabíječky pro auta a kola, které jsou jednou z podmínek dotace. Práce by měly začít ve druhé polovině roku 2027 a probíhat do roku 2029. Náklady jsou odhadované zhruba na 60 milionů korun a obec na ně má přiznanou dotaci.

Děti přitom zůstanou ve škole. Nic z toho nevyžaduje zavření celé budovy ani stěhování do náhradních prostor. Hlučnější a náročnější práce se udělají hlavně o prázdninách, zbytek bude probíhat souběžně s výukou tak, aby ji omezil co nejméně.

A nástavba ze stolu nezmizela. Rekonstrukce je navržená tak, aby se kapacita školy dala později navýšit.

Na dožínky se vstupné vybíralo vždycky a už před dvaceti lety stálo 100 korun. Kdo využije kód z Palkovických listů, zaplatí přesně stejnou částku i letos. Za dvacet let se tedy cena pro místní nezměnila ani o korunu, přestože stovka dnes samozřejmě znamená něco jiného než tehdy.

Slevové kódy jsou v Palkovických listech právě proto, aby místní měli vstupné za tuto symbolickou cenu a vyšší částku platili až návštěvníci odjinud. Letos se za 100 korun prodalo 1 796 vstupenek.

Vstupné přitom pokryje zhruba polovinu nákladů na pořádání dožínek, druhou polovinu hradí obec ze svého rozpočtu. Kdybychom vstupné zrušili úplně, zaplatila by celou akci obec, tedy prostřednictvím rozpočtu i lidé, kteří na dožínky vůbec nechodí. Takhle se o náklady dělí obec s těmi, kteří se akce skutečně účastní.

Velká část peněz navíc zůstává přímo v obci. Občerstvení prodávají místní spolky za rozumné ceny a výdělek pak využívají na svou další činnost. S přípravou akce pomáhá také řada místních dobrovolníků. A když se podíváme na rozsah programu a vystupující, podobná akce by jinde často stála na vstupném několikanásobně více.

Zároveň nechceme, aby se za každou obecní akci platilo. Např. Festivalu dechovek i na Pivních a gulášových slavnostech je dnes vstupné pouze dobrovolné, obdobně je tomu u dalších akcí.

Dožínky jsou především akcí pro místní a místní na ně chodí ve velkém počtu. Letos se uplatnilo 2 155 kódů z Palkovických listů se slevou 200 Kč, tedy z obecních novin distribuovaných do místních domácností. Děti do 150 centimetrů navíc vstupné neplatí vůbec, takže skutečný počet návštěvníků z místních rodin byl ještě vyšší.

Chápeme ale, že v areálu plném několika tisíc lidí může vzniknout jiný dojem. Palkovice a Myslík už nejsou vesnice, kde se všichni navzájem znají. Obec se za poslední roky rozrostla, přibyly nové rodiny a vyrostla další generace mladých lidí. I člověk, který tu žije celý život, proto dnes mezi návštěvníky spoustu tváří jednoduše nepozná.

A právě v tom vidíme jeden ze smyslů podobných akcí. V rostoucí obci jsou velká společná setkání příležitostí, aby se potkávali starousedlíci, nové rodiny, děti, senioři i lidé z různých částí Palkovic a Myslíku. Samozřejmě jsme rádi i za návštěvníky z okolních obcí – pokud k nám na dožínky rádi přijedou, bereme to jako dobrou vizitku Palkovic a Myslíku.

Pokud jste na dožínkách delší dobu nebyli, budeme rádi, když se příště přijdete sami podívat. Kupón pro místní obyvatele opět najdete v Palkovických listech.

Protože obec tuto možnost zvažovala a prozatím zvolila jinou cestu. Rychlost se v Palkovicích i na Myslíku měří, jen ne prostřednictvím stacionárních radarů s automatickým vyhodnocováním přestupků.

O jejich instalaci obec jednala s Frýdkem-Místkem, který by přestupky musel následně projednávat. Jde ale o poměrně nákladné řešení a navíc hlídá vždy jen konkrétní místo. Řidič před radarem zpomalí a za ním může znovu zrychlit, takže například na cestách směrem na Bašku, Olešnou nebo nahoru na Myslík by jeden pevný radar problém s rychlou jízdou nevyřešil.

Obec proto navázala spolupráci s obecní policií z Hukvald. Její strážníci brzy začnou měřit rychlost namátkově, na různých místech a bez předchozího ohlášení, takže řidič dopředu neví, kde na ně narazí. Obecní policie přitom může měřit pouze na místech určených Policií ČR. Ta je vybírá zejména s ohledem na bezpečnost a riziková místa, například okolí škol, autobusových zastávek nebo míst, kde lidé často přecházejí silnici. Vedle obecní policie měří rychlost v Palkovicích a na Myslíku také Policie ČR.

A rovnou odpověď na otázku, která s tím často souvisí: obec Palkovice z těchto pokut nemá žádný příjem. Pokuty uložené strážníky jsou příjmem obce, která obecní policii provozuje, a přestupky řešené ve správním řízení projednává Frýdek-Místek. Smyslem měření tedy není vybírat peníze, ale především přimět řidiče, aby zpomalili.

Samotné měření je samozřejmě jen jednou částí řešení. V posledních letech se proto budují také chodníky, přibyly přechody pro chodce a informativní měřiče rychlosti, které řidiči ukazují, jak rychle jedou.

Seznam míst pro měření není jednou provždy uzavřený a zkušenosti lidí, kteří se v konkrétním místě denně pohybují, mohou pomoci při vytipování dalších rizikových úseků.

Protože se skoro celá škola a školka sjede během půl hodiny. Zhruba mezi 7:10 a 7:40 přiveze děti autem tolik rodičů, že se to na jedno parkoviště a jednu silnici jednoduše nevejde. Vzniká krátká kolona na hlavní cestě, parkoviště je plné a mezi přijíždějícími a couvajícími auty se pohybují děti.

Obec tento problém nebere na lehkou váhu. V dotazníkovém šetření ke strategickému plánu byla doprava zdaleka nejčastějším zdrojem pocitu ohrožení v obci a cesta do školy od zastávky Centrum spolu s prostorem u Modré labutě patřily mezi nejčastěji zmiňovaná problémová místa.

Za poslední roky se podařilo situaci alespoň částečně ulevit. Jedno oddělení mateřské školy se přestěhovalo do budovy pod Habešem, a protože dítě ve školce musí rodič osobně předat, ubylo tím u školy ráno až pětadvacet aut. Učitelé a zaměstnanci školy parkují za potokem, aby místa u školy zůstala rodičům. Ranní parkování před školou je časově omezené, aby ho neblokovala auta stojící tam celý den. Přibyl také přechod pro chodce u školy a upravilo se dopravní značení u Modré labutě.

Problém tím ale nezmizel a nechceme tvrdit opak. Hlavní silnice před školou patří kraji, takže o rychlosti, značení ani větších úpravách na ní obec nemůže rozhodovat sama a musí je vyjednávat. Prostor je navíc stísněný a majetkově složitý, takže jedno izolované opatření zpravidla nestačí.

Jedna věc přitom nestojí ani korunu a nepotřebuje žádné povolení. Za tělocvičnou je zpevněná plocha, kde se dá dítě bezpečně vysadit a odkud dojde do školy zadním chodníkem, mimo hlavní cestu i mimo couvající auta. Škola na tuto možnost rodiče dlouhodobě upozorňuje. Čím více lidí ji využije, tím rychleji a bezpečněji ráno projedou i ti, kteří jinou možnost nemají.

Senior taxi už jezdí. Obec ho spustila 1. září 2026 a službu zajišťují přímo zaměstnanci obce. Doprava pro lidi se sníženou pohyblivostí je jedním z opatření strategického plánu obce a zároveň to byl jeden z podnětů, které sami občané uvedli v dotazníku při zpracování strategického plánu obce.

Službu mohou využít občané Palkovic i Myslíku ve věku 70 let a více a také držitelé průkazů TP, ZTP a ZTP/P. Senior taxi jezdí v pracovní dny od 6:30 do 15:30 k lékaři a do zdravotnických zařízení, na úřad, poštu, hřbitov apod., a to do vzdálenosti 10 kilometrů od obce. Do tohoto okruhu se vejde například poliklinika nebo nemocnice ve Frýdku-Místku, tedy místa, kam se člověk bez auta často dostává nejsložitěji.

Jedna jízda stojí 40 korun. Cesta tam a zpět se počítá jako dvě jízdy, takže čtyři jízdy měsíčně vystačí například na dvě cesty k lékaři a zpátky domů. Jízdu je potřeba objednat nejméně den předem na telefonu 703 111 770. Před prvním využitím služby stačí předložit občanský průkaz.

Provoz je zatím zkušební. Takovou službu lze nastavit různými způsoby a až praxe ukáže, jestli dobře odpovídá provozní doba, věková hranice i počet jízd. Po několika měsících proto fungování senior taxi vyhodnotíme a podle zkušeností ho případně upravíme. Právě připomínky lidí, kteří službu skutečně využívají, pro nás budou při tomto rozhodování nejcennější.

Na chodníku z Myslíku do Kozlovic obec pracuje už zhruba pět let. Bohužel je to jeden z projektů, u kterých samotné nakreslení chodníku není tou nejtěžší částí. Nejvíc času zabralo majetkoprávní vypořádání pozemků, protože bez souhlasu jejich vlastníků není možné projekt dokončit ani požádat o stavební povolení.

V jednom místě se dlouhodobě nedařilo najít dohodu s vlastníkem pozemku a příprava se kvůli tomu výrazně zpomalila. Obci se ale nakonec podařilo najít jiné řešení, takže projektování může znovu pokračovat. Pokud se už neobjeví další komplikace, chtěli bychom v roce 2027 požádat o stavební povolení. Teprve poté bude možné řešit financování a samotnou stavbu.

Chápeme, že z pohledu člověka, který tudy chodí každý den, může pět let příprav působit jako nekonečná doba. U chodníků ale obec často musí řešit nejen projekt a peníze, ale především pozemky pod budoucí stavbou, a právě ty bývají největší překážkou. Nechceme proto slibovat termín výstavby, který dnes ještě nemůžeme zaručit. Důležité je, že se problém podařilo posunout a projekt se znovu připravuje.